Zajímavé turistické cíle v okolí Milešovky

 

Zajímavosti z historie  sídel, hradů, zámků a kostelů v blízkém okolí

Alena Křivská, doplňky a aktualizace Leopold Kukačka

 
Hrad, zámek či tvrz nesl ve zdejším kopcovitém kraji snad každý vršek. Některé se dochovaly dodnes, jiné shlížejí do kraje jako zříceniny, mnohé další už beze stopy zmizely. Jenom z vrcholu Milešovky jich můžeme spatřit jedenáct.O všech se však najdou zmínky ve starých listinách a mohou se pochlubit bohatou historií a událostmi, které měly význam nejen pro život lidí zdejšího regionu, ale mnohdy i pro dějiny celé naší země. Pro romantickou polohu a jiné zajímavosti a zvláštnosti lákaly k návštěvě malíře, básníky i spisovatele. Za všechny připomeňme Karla Hynka Máchu, který si některé z nich nakreslil do svého deníku. Zajímavosti zde uvedené jsou jen malou kapičkou z moře událostí a dějů, které se přes tento malý koutek Čech převalily během posledního tisíce let. My si historicky zajímavé objekty k popisu pomyslně rozložíme do směrového pole růžice zeměpisných azimutů, abychom dali výkladu jakýsi řád. Začněme od východního sektoru a budeme postupovat ve směru pohybu hodinových ručiček.


Kamýk

Zřícenina hradu poprvé připomínaného r. 1319, kdy hrad či spíše ještě tvrz a ves Žalhostice přijal v léno od krále Jana Lucemburského Jindřich, předek Kamýku z Pokratic. Podobně jako nedaleký Střekov měl střežit obchodní cestu po Labi a zajistit vybírání celních poplatků. Mezi jeho majitele patřili svého času i páni z Házmburka, od 17. století již nebyl obydlen a pustl. Posledním jeho obyvatelem byl podle zprávy z roku 1664 jeden chudý sedlák. V letech 1809 a 1819 vyhořel. Dominantou okolí je zbytek jeho velké věže, která připomíná svým tvarem hrad Trosky. Ve dvoře pod Kamýkem pobýval u příbuzných své manželky Bedřich Smetana

 
 
Litoměřice

Nejprve pravěké sídliště, v 11. století přemyslovský správní hrad. Ve středověku významné královské město se sídlem kapituly (založené už knížetem Spytihněvem II. r. 1057) a biskupství (1655), dnes památková rezervace, jejíž památky nelze ani vyjmenovat. Patří k nim bývalý hrad, vedený v roce 1359 jako majetek císaře Karla IV., (v nedávné době pivovar, v současnosti podnikatelský areál), oblastní muzeum, velký počet kostelů, biskupská rezidence a mnoho gotických, renesančních i barokních domů. V jednom z nich sídlí oblastní galerie s vzácnou sbírkou krajové středověké a renesanční plastiky a deskové malby. Z jejích pokladů jsou snad nejznámější deskové oltářní obrazy Mistra litoměřického oltáře. K  památkám nesmírné ceny patří i iluminované středověké rukopisy a  kopie Litoměřického kancionálu l. čtvrtiny 16. století a z  upálení Mistra Jana Husa. Jako královský rychtář tu svého času působil i Jindřich Mráz z Milešovky. Příslušník českého erbovního rodu, který měl ve svém znaku, získaném roku 1558, horu Milešovku.  K nejváženějším litoměřickým obyvatelům patřil humanista Pavel Stránský ze Zap. Ve městě žil dlouhá léta meteorolog a klimatolog, spisovatel a člen meteorologické společnosti Karel Pejml, autor knih  Opravdová kniha proroků a Předpovídáme počasí.

 

Litoměřice, oblastní muzeum

 
 
Velké Žernoseky

Kolem roku 1143 povolal český král Vladislav II několik desítek mnichů z kláštera  Steinfeld nad Rýnem a daroval jim mezi jinými také ves Velké Žernoseky. Němečtí mniši byli pány Žernosek déle než 100 let a na místě hustých lesů založili bohaté vinice. Jimi vybudované rozsáhlé  vinné sklepy vytesané do skály převzali od mnichů páni z Lípy. Tak vzniklo vedle mělnického snad druhé nejproslulejší české vinařství. Obec nabízí vedle historických vinic a viničních domků i další pozoruhodnosti přírodní a kulturně historické.

 

Velké Žernoseky a Porta Bohemica - brána Čech

 
 
Oparno

Nad obcí Oparno ve strži Milešovského potoka najdeme zbytky hradu stejného jména, založeného v 1. pol.  14. století Smilem Vchynským z Vchynic (poprvé zmíněn hrad r. 1354) a roku 1536 už pustého. Do dnešní doby  se kromě několika zdí zachoval i jeden sklep. Podle pověsti byl oblíbeným hradem pánů z Házmburka. Při jedné z hostin se na stole odkudsi vzala žába a překvapenému panu Zajíci skočila prý přímo do džbánu s pivem.

 
 
Milešov

V obci připomínané k roku 1390, bývalém městysi, dnes součástí obce Velemín, stojí na skále z  vyvřelé horniny zámek. Jeho předchůdcem  byl gotický hrad. Nejstarší část je renesanční, novější raně barokní. V zámku je dnes domov seniorů, za návštěvu stojí zámecký park sice odborně neudržovaný, nicméně zaujme  cizokrajnými stromy a působivou scenérií s pozadím mocného zdvihu hory Milešovky. Z dlouhé řady majitelů zámku a panství byl nejvýznamnější Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, polní maršálek a vítězný obránce Vídně před Turky, který byl zároveň velkým přítelem věd a umění. Byl to vnuk Kašpara Kaplíře, popraveného v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Jeho náhrobek a několika dalších Kuplířů je součástí renesančního kostelíka s architektonicky pozoruhodným portálem.
Milešov je také východiskem na nedalekou zříceninu hradu Ostrý

 

Kostel u Milešova

 
 
Ostrý

Hrad postavil roku 1433 Václav Kaplíř ze Sulevic a jeho rod jej vlastnil do roku 1505. Od té doby vystřídal mnoho majitelů. Poslední, kdo tu opravdu sídlil, byl Albrecht z Valdštejna. Ten prodal po roce 1535 hrad svému bratrovi Janovi, který už bydlel ve tvrzi v Bílém Újezdě. Po roce  1784 se tu objevil jakýsi zedník a pokoušel se hledat poklady. Nebyl však úspěšný a od té doby byl hrad opuštěný. Dnes z něho zůstaly nepatrné zbytky první brány. Mnozí se ztotožňují z tvrzením, že z Ostrého je nejpůsobivější pohled na Milešovku.

 
 
Velemín

Obec ležící na jihovýchodním úpatí hory Milešovky, uváděná od roku 1228, byla zprvu majetkem svatojiřského kláštera v Praze. Kostel sv. Martina se starší hranolovitou věží je z let 1735-43.

 

Milešovka nad Velemínem

 
 
Lovosice

Ves tohoto jména je poprvé uvedena jako zboží  Strahovského kláštera v darovací listině Vladislava II. z roku 1143. Renesanční zámek byl postaven někdy mezi lety 1545-1574 na místě tvrze, vzniklé snad za husitských válek. V upravené podobě stojí dodnes. O některé renesanční prvky přišel při obnově po požáru v roce 1809.  K městu neodmyslitelně patří úctyhodná hora Lovoš s národní přírodní rezervací a s turistickou chatou.

 

Lovosice - centrální park a turistická chata na Lovoši

 
 
Vlastislav

Malá obec v údolí potoka Modly. Dominantou obce je  výrazná kruhová věž – pozůstatek hradu Skalka a součást barokního  zámku. Nedaleko hradu se nacházejí zbytky starého slovanského hradiště, které podle Kosmy zbudoval lucký kníže Vladislav, dle Starých pověstí českých známý nepřítel bázlivého knížete Neklana. Barokní zámek z konce 17. století byl postaven na místě gotického hradu ze 14. století, zničeného za třicetileté války Švédy. Na nevysoké skále dosud stojí jeho válcová věž. Jako vězení sloužila ještě počátkem 17. století, což prozrazují nápisy vyryté v jejích zdech. Zámek v majetku obce prochází postupnou rekonstrukcí, je místem každoroční modelské pouti a v letních měsících jsou v něm instalovány expozice výtvarníků Českého středohoří

 

Zámek Vlastislav a zřícenina Skalka. V pozadí kopec Vršetín

 
 
Třebenice

Městečko na jihu Milešovského středohoří v malebné a klimaticky vlídné kotlině potoka Modla a se sídly Medvědice, Lipá, Lhota, Mrsklesy, Sutom, Kololeč, Kocourov, součástmi města Třebenic, místa s bohatou a z šera dávných věků  vycházející historií doplňují svéráz jižních  svahů Milešovského středohoří. Třebenice se především spojují s těžbou českých granátů v jejich okolí a s Muzeem českého granátu v objektu bývalého luteránského kostela, nabízejí však řadu dalších historických i současných pozoruhodností. Za návštěvu určitě stojí Starý hřbitov – místní Slavín s hroby významných obyvatel, ale také s dřevěnou barokní zvonicí s památnými zvony, státem chráněnou lípou úctyhodných rozměrů, barokním křížem, hřbitovní kaplí s umělecky pozoruhodným portálem. Místní část Medvědice se objevuje v pověsti mající vztah k počátkům českého státu, procházel jimi Libušin bělouš cestou do Stadic za Přemyslem Oráčem.

 

Zřícenina hradu Košťálu nad Třebenicemi

 
 
Hazmburk


Zřícenina gotického hradu z doby kolem roku 1300, zvaného též Klapý, podle vrchu, na němž stojí. Na Hasenburk jej přejmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka, vysoký dvorský hodnostář, který hrad koupil po roce 1335 od krále Jana Lucemburského a přenesl sem sídlo svého rodu, z něhož pocházel i Husův přítel a pozdější odpůrce, arcibiskup Zbyněk Zajíc.  Z té doby jsou obě věže, které z hradu ještě zůstaly, hranolová Bílá věž a válcová Černá věž.
Počátkem 15. století  tu Vilém Zajíc vedl život loupeživého rytíře, údajně zde také holdoval alchymistickým  činnostem. Za husitských válek byl Hazmburk pevnou oporou katolické strany. Byl tak pevný, že se s ním počítalo jako s úkrytem kostelních pokladů pražského hradu. V neustálých bojích byl velmi poškozen. Proto se sídlem staly Libochovice. Zápisy po roce 1558 o něm hovoří už jen jako o pustém zámku. Ale ještě koncem 15. století se s ním zřejmě počítalo. Nasvědčuje tomu nejvyšší patro Bílé věže. Podobu hradu z této doby s největší pravděpodobností zachytil na své řezbě Mistr oltáře v  Klapém, kterou vlastní litoměřická galerie. Nedávno byla vyčištěna i hluboká hradní studna. Vrch, na němž hrad stojí, je významnou botanicko-geologickou lokalitou s chráněnou květenou čedičových skal.
K  Hazmburku se váže i  mnoho pověstí o pokladech. Poblíž strážní Černé věže je prý vchod do podzemní chodby, na jejímž konci je sklep s velikánským pokladem, který hlídá obr a tři řezničtí psi, jimž šlehá z tlam oheň.

 

Hrad Hazmburk

 
 
Libochovice  


Svérázné přívětivé městečko malebně položené v údolní nivě řeky Ohře se státním zámkem – cílem četných turistických  výprav. K zámku patřící barokní zahrada a anglický park s četnými unikátními stromy jsou skvostnou ozdobou města.

 

Zámek v Libochovicích

 
 
Třebívlice


S místními částmi Dřemčice, Staré, Leská, Šepetely, Skalice, Dřevce, Blešno. První zmínka o obci pochází z roku  1318 kdy zde byly dvě tvrze, horní a dolní. Historie obce je spojena s významnými osobnostmi když panství vlastnili vysocí úředníci rakousko-uherské monarchie. Tradice nejvýznamnější  obyvatelky Třebívlic – Ulriky von Levetzow – je zde udržována s velkou péčí. Sedmnáctiletá Ulrika se setkala s německým básníkem, učencem a politikem  J.W.Goethem tehdy 72 letým. Vznikl mezi nimi hluboký vztah, Goethe požádal o její ruku, byl však odmítnut. Ulrika se již nikdy neprovdala. Působila jako pečlivá a lidmi oblíbená majitelka panství. Obec Třebívlice udržuje pamětní síň Ulriky a také její hrob na místním hřbitově.

 
 
Oltářík


Hrad, zvaný též Hrádek, založil husitský hejtman Jakoubek z  Vřesovic v  polovině 15. století na ochranu svých držav proti katolickým Zajícům z  Házmburka a Kaplířům ze Sulevic. Během sta let však ztratil svůj vojenský význam a roku 1576 byl již pustý. Zřícenina je vyhledávána zejména pro malebný a poučný rozhled

 


Oltářík ( Hrádek) u Děkovky

 

 
 
Kostomlaty pod Milešovkou


Zřícenina gotického hradu z 1. čtvrtletí 14. století, mylně ztotožňovaného s bájným hradem Sukoslavem kronikáře Václava Hájka z Libočan, leží zhruba 1 km JV od obce Kostomlaty Byl postaven na místě slovanského hradiště z 10. století pány z Oseka, ale často měnil majitele. Roku 1335 jej koupil moravský markrabě Karel, pozdější český král. Ten hrad udělil v léno Habartovi staršímu ze Žerotína. Roku 1434 byl dobyt známým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, který se o rok později uvádí jako držitel hradu. Jeho potomkům, zvaným Kostomlatští z Vřesovic, patřil až do 17. století. Od r. 1606 však už nebyl obydlen a rychle pustl. Podle Bohuslava Balbína měl ale nějaké obyvatele ještě snad koncem 18. století. Patří mezi nejkrásnější severočeské zříceniny, jeho postupnému chátraní vzdorují místní nadšenci, kteří hrad svépomocně konzervují.
V obci Kostomlaty je renesanční  zámek z roku 1684, který vystavěli Černínové. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav a v současné době je v něm dislokován diagnostický sociální ústav pro dívky.. V roce 1910 bylo přestavěno jižní křídlo zámku a dostavěno severní.

 
 
 
 
Světec


První zmínky o osadě, která je dnes součástí Hostomic, jsou ze 13. století, kdy zde byl založen klášter Sester Božího hrobu, jediný ženský klášter tohoto řádu u nás. V  roce 1278 byl zpustošen nepřátelským vojskem, vracejícím se z bitvy na Moravském poli. Zanikl v 16. století. Asi do doby kolem roku 1200 sahají i dějiny pozdně románského kostela sv. Jakuba Většího, přestavěného v gotickém a později barokním slohu.
Poblíž najdeme barokní zámek z doby barokní přestavby kostela. Dne 31. 7. 1873 se tu narodil malíř a grafik V. Preissig.

Duchcov


Nejstarší známá historie tohoto místa je spojena s událostmi nedalekého hradu Oseka (Rýzmberku).  Na místě tvrze u rybníka, o niž je zmínka už v roce 1385, byl založen roku 1570 renesanční zámek, v pozdějších letech mnohokrát přestavovaný a upravovaný. Ve velkém sále se dochovala pozoruhodná nástropní malba V. V. Reinera.
Do dějin zámku významně zasáhl i pobyt italského dobrodruha Giovaniho Giacoma Casanovy, který zde prožil posledních třináct let svého života (1785-1798) jako valdštejnský knihovník. Napsal zde své Paměti, na svou    dobu   eroticky velmi odvážné, těžící mj. z  jeho života v nejvyšších evropských kruzích. V místnostech, kde bydlel, je instalována sbírka jeho vědeckých přístrojů.
V zámku se v roce 1835 sešli rakouský císař, ruský car a pruský král.  Na konci 18. a v 1. polovině 19. století tu byli na návštěvě hudební skladatelé J. Haydn, W. A. Mozart, J. S. Bach, F. Chopin či L. van Beethoven, němečtí básníci J. W. Goethe a F. Schiller a ruští carové Alexandr I. a Mikuláš I.
V současné době zde lze shlédnout galerii barokního umění

 

Duchcov - Zámecké náměstí. Státní zámek v Duchcově.

 
 
Osek  


Osecký klášter cisterciáků – gotická a barokní perla Ústeckého kraje – národní kulturní památka. Založen 1196 . V kapitulní síni jedna z nejstarších  gotických prostor v České republice. Chrám o celkové délce 76 m. patřil k největším řádovým stavbám v Čechách. Jeho rozsáhlou barokní přestavbu provedl Octavián Broggio v letech 1712 – 1718 a bez významnějších změn se jeho stav zachoval do současnosti.
V okolí města řadu turisticky významných  míst spojuje naučná stezka: skalní město Saleziovu výšinu, památník důlní katastrofy na dolu Nelson, starou štolu po těžbě stříbra Čertova díra, rezervaci Vlčí důl s několika geologickými chráněnými přírodními výtvory – kamennými vrásami.

 

Z klášterního komplexu v Oseku. Klášterní chrám v Oseku.

 
 
Křemýž


Ves takto nazvaná se v zápisech objevuje  už v roce 1251. O tvrzi je první zmínka v roce 1545, kdy ji vlastnil jakýsi Rytkář Kozelka z Hřivnic. Zbořena byla ve 2. polovině 17. století a na jejím místě byla později postavena dodnes stojící sýpka.
V téže době, kdy vznikla tvrz, začala i výstavba barokního zámku, upravovaného po čase v klasicistním slohu (nyní léčebna).

 
 
Teplice


Teplé prameny zdejší léčivé vody byly známy už odnepaměti. Po roce 1160 tu vznikl klášter benediktinek, který založila královna Judita, manželka druhého českého krále Vladislava. Brzy nato vznikla na místě staršího pravěkého sídliště osada, povýšená ve 13. století na město obehnané hradbami.

Zobrazit:



Mapa stránek  |  Inzerce

© 2010 Milešovka.cz  |