básník Petr Kabeš

PETR KABEŠ

(biografická data)
(21. června 1941 - 9. července 2005)
- narozen 21. června 1941 v Pardubicích, Pernerova 1606
- vystudoval politickou ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze.
- pracoval v oboru vědeckých informací
- od r. 1966 řídil literární měsíčník Sešity až do jeho zastavení v r. 1969
- od r. 1971 zaměstnán jako plavčík, výčepní, noční hlídač
- v letech 1974-1977 pozorovatel počasí na meteorologické observatoři Milešovka
- po signování Charty 77 propuštěn a pracoval jako stavební dělník, noční hlídač, čerpač (podlomené zdraví)
- po roce 1989 začal opět vydávat knihy, vycházejí jeho stěžejní díla
- od roku 1992 v invalidním, později starobním důchodu
- umírá 9. července 2005 v Italské ulici v Praze.

Literární ceny:

kromě četných menších cen
nakladatelských a příležitostných,
všechny tři hlavní literární ceny:

Cena nadace Český literární fond (1993)
Seifertova cena (1995)
Státní cena za literaturu (2003)

PETR KABEŠ
stručný souhrn díla:


Časopisecky debutoval v r. 1959, publikoval v literárních časopisech zdejších i zahraničních, je zastoupen v původních a přeložených sbornících a antologiích.

V 70. a 80. letech se podílel na redigování knižních titulů, sborníků a periodik tzv. samizdatem, mj. Slovníku českých spisovatelů - Pokusu o rekonstrukci dějin české literatury 1948-1979 (spolu s J. Brabcem, J. Grušou a J. Lopatkou, vyd. Toronto 1982).

Básnická tvorba:
Čáry na dlani (1961)
Zahrady na boso (1963)
Mrtvá sezóna (1968)
Odklad krajiny (1970, náklad zničen, Rozmluvy, Londýn 1983, Praha 1992)
Obyvatelná těla (samizdat 1974, 1991)
Skanseny (samizdat 1977, 1991)
Pěší věc (Mnichov 1987, Praha 1992)
Těžítka (1994)
Pěší věc a jiné předpokoje (1998)
Krátké letní procesy (1999)
Kámen ze srdce (2000)
Cash (2001)
Těžítka, ta těžítka (2002)

 
 
Vyjádření PhDr. Anny Kareninové, manželky Petra Kabeše, k iniciativě zřízení jeho pamětní desky na Milešovce

S velkou radostí se od společnosti pro Milešovku dozvídám, že uvažuje o možnosti připomenout pamětní deskou na observatoři na hoře Milešovka mého manžela, významného českého básníka Petra Kabeše, který zemřel 9. července 2005 a právě letos by se dožil 70 let.

Především chci za tuto iniciativu velmi poděkovat. K mým díkům se tímto připojují rovněž Petrovi přátelé literární, česká literární a kulturní obec i ti, kteří s mým manželem prožívali těžká léta sedmdesátá a zvláště osmdesátá po podpisu Charty 77.

Nyní si tedy dovolím uvést některé z argumentů ve prospěch zmíněné iniciativy:

Petr Kabeš jako nesporně významný básník.
Pozorovatelem počasí na hoře Milešovka byl v letech 1974-1977. Po podpisu Charty 77 s ním byl rozvázán pracovní poměr. Toto období je jednou z úhelných etap jeho života i díla : jeho delší báseň „Probíral jsem se živly a ony mnou“, která reflektuje pobyt na Milešovce, byla přeložena do všech hlavních světových jazyků.
Jako literární historička ujišťuji vás, dámy a pánové, že je to významná literární skladba a patrně jediná takto důležitá, která na Milešovce a v souvislosti s ní vznikla (jistě zajímavá povídka Ludvíka Vaculíka o návštěvě na Milešovce je příležitostná, báseň Petra Kabeše postihuje to základní a váže se k pobytu a působení na observatoři).

Petr Kabeš je jedním z nejvýznamnějších českých básníků druhé poloviny 20. století. Patří k hlavním básníkům své generace a někteří ze seriózních badatelů považují jeho dílo za generačně vůbec nejvýznamnější: jde o dílo tak složitě propracované a tak hlubokého myšlenkového dosahu, že podle některých tvrzení bude nabývat léty a vývojem literatury stále více a více na významu.
Verše Petra Kabeše jsou přeloženy již do hlavních západních jazyků: do angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny, italštiny a ruštiny. A počet jejich vyznavačů z řad zahraničních čtenářů i překladatelů roste.
Dílo Petra Kabeše (12 knih a jejich opakovaná vydání) bylo ceněno již za jeho života: kromě dalších ocenění získal všechny tři hlavní české literární ceny: cenu nadace Český literární fond, Seifertovu cenu udělovanou Nadací Charty 77 a Státní cenu za literaturu.
Významu Petra Kabeše odpovídá účast významných kulturních osobností na jeho pohřbu i to, že mši sloužil biskup Václav Malý. Jistě není pominutelné, že osobní kondolenční dopisy přišly nejen od Památníku písemnictví a literárních institucí, ale i od bývalého prezidenta, od současného prezidenta - i od zemřelého Pavla Dostála.


Petr Kabeš a jeho významné občanské postoje
Petr Kabeš, ač velmi mladý, byl už koncem 60. let výraznou literární osobností, vedl vynikající literární časopis Sešity, dodnes uznávaný i mladými studenty. (Rozsáhlý výbor ze Sešitů vyšel v roce 2010 a byl velmi nadšeně recenzován.) Po srpnu 1968 byl časopis zrušen a Petr Kabeš vyhozen na dlažbu. Po klasických zaměstnáních disidentů (plavčík, noční hlídač) se stal na tři roky pozorovatelem počasí na hoře Milešovka. Ač zde pracoval rád, i o tuto zdánlivě dobrou existenci vědomě přišel, když jako jeden z prvních podepsal prohlášení Charty 77. Jako tzv. chartista se poté musel živit jako čerpač a noční hlídač v podmínkách, které mu podlomily zdraví a jistě přispěly i k relativně předčasné smrti v 64 letech. V době po Chartě 77 Petr Kabeš pracoval pro samizdatové sborníky, jeden dokonce jistou dobu řídil (Obsahy). Je spoluautorem velmi významného Slovníku českých spisovatelů vydaného v Torontě (1982), kde jsou zastoupeni autoři exiloví, umlčení, ale i publikující, a tím byl Slovník jedinou skutečně pravdivou pomůckou skutečných čtenářů i badatelů.

Význam pamětní desky pro observatoř
Místa, která dokážou připomenout své básníky, spisovatele, vědce a významné osobnosti, jsou místa, která mají o ně obohacenou historii a tvář.
Sama jsem literární badatelka a překladatelka. Při své práci se snažím vydávat na místa, která mi pomohou přiblížit autora, jehož dílo chci zprostředkovat. Nabízím dvě srovnání:
Když jsem se zabývala Řehořem z Toursu, biskupem a velkým historikem sklonku 6. století, snažila jsem se ve středofrancouzském městě Tours najít jakékoli jeho připomenutí. Nebylo zde: nikdo z oslovených, ani informační středisko, o této velké historické osobnosti nic nevěděl. Považovala jsem to za ostudu a za ostudu to považují i francouzské kulturní kruhy.
Naopak: ve městě Poitiers, srovnatelném s Pardubicemi, svému básníkovi, trubadúrovi Guillaumovi (po němž se dochovalo jen několik básní, ale překrásných) věnovali malou uličku s deskou. Chodí sem v úctě k městu i k poezii lidé a cítí propojení města s jeho minulostí a těmi, kdo ho tvořili a tvoří.
Podobně je tomu v dalších městech jižní Francie, kde si města připomínají své básníky (většinou trubadúry) a významné osobnosti a rovněž ve městech například Normandie či Bretaně.
Nejsem odborník na literaturu německou, ale vím, že v některých německých městech jsou dokonce i pamětní desky francouzských spisovatelů, kteří město měli rádi a zmiňovali ve svém díle.
I město Benátky, tak obtěžkané historickými odkazy, nezapomnělo umístit na malý dům v boční ulici pamětní desku básníkovi Ezru Poundovi, který zde pobýval a Benátky ve svém díle zmiňoval.
Všechny tyto desky jsou dokumentovány v monografiích příslušných osobností. Petr Kabeš, o němž se psaly diplomové a disertační práce už za jeho života, se nesporně dalších monografií dočká. Bude-li mít pamětní desku v místech, která ho tolik ovlivnila a formovala, bude její fotografie samozřejmou součástí všech takových prací a knih.

Jistě je to předčasné, avšak: pokud jde o pojetí stručného nápisu, jen podotýkám, že Petr Kabeš vždy důsledně uváděl letopočty včetně dní, ve svém díle i komentářích: proto se přimlouvám za plné letopočty a dovoluji si navrhnout případné znění:

ZDE NA MILEŠOVCE PŮSOBIL
JAKO POZOROVATEL POČASÍ
V LETECH 1974-1977

BÁSNÍK
PETR KABEŠ
(21. června 1941 - 9. července 2005)

POBYT NA MILEŠOVCE JEHO DÍLO
VÝZNAMNĚ OVLIVNIL


PhDr. Anna Kareninová




Mapa stránek  |  Inzerce

© 2010 Milešovka.cz  |